![]() |
|
|
|
*
l'apostrofo alla fine,all'interno ed anche all'inizio della parola
sta ad indicare il salto della vocale,che nel nostro dialetto ,salvo
quella tonica,é quasi sempre indefinita(es. CECE=CiCiRe= CCR=
C'C'R'). |
||
|
QUIDDR
CA UDDONISI ALLI POVIRIDDRI PRIST U DONISI ALLI TASS QUDDRI
CA UN SAPIDI IE' COM'U CICAT U BIDIDI U
CANNARILI PURU CA IE' STRITT SI GNUTTIDI A CAS CU TUTTU U SUFFITT A
FIMMINI IÈ COMU U FUCH CCHIÙ ATTIZZISI E CCHIÙ
VRUSCIDI. PI
CANOSC NU MINZINAR AIA ADDUMMANAD TRI BOT A STESSA COS PI
CANTAD CCI VOD U PUDDRICIDDR MA PI PARLAD CI VOD'U CIRIVIDDR.
UN
TUCCÀ U GNOSTR CHI TINGIDI E UN TI FIDÀ DA FIMMINI CA
CHIANGIDI CU
ZAPPA SI VIVA LL'ACQU CU FUTT SI VIVIDI U VIN DA VUTT U VATTAGGHI
UN PÒ SUNAD A DUI CAMPAN FIMMINI
VASCI PI MARIT FIMMINI GAVIT PI COGGHI I FICH UN FA MAL
PICCHI' IÈ PICCAT UN FA BENE CA IÈ SPRICAT CU ASPETTIDI
AIUT DI PARINT ADDA SPITTAD FIN A CHI CADINI I DINT A SALUT
SENZA SOLD IÈ NA MENZA MALATII CU CERCHIDI
AIUT TROVA CUNSIGGHI U
MINT A VUCC ADDUEB UN NT'ATTOCCHIDI TRI
TRASTINI STRITT AINT'A TRI STRITT TRASTINI I PARINT SU COM'I STIVAL
CHIÙ SU STRITT E CCHIÙ FAN MAL SI RISPETTIDI U CAN
P'AMUR DU PATRUN I CAMPAN BON SI SENTINI
A LUNTAN
|
||
|
QUANN
NFOCHD A ZICAL IESSN I SCURZUN E T NGAPPN ALÙ SCURDUN
|
||
|
IÈ U MISE UTTRUVE,
È GIÀ TIMPO DI I A SIMINÀ U GRANU CARUSEDDA PI
FA U PANE PI NUI E A BIAMA PU U CIUCCIO. AMA
CHIAMÀ I GUALANI PI LAVURÀ A TERRA I CANZALIVIRE, DÀ
CI SIMINAMO CHI
FACIMO DA MANGIÀ A I GUALANI OI GANGIULÌ? UNN SAI CHI
SI FA DA MANGIÀ A I GUALANI: SI FA CANCARICCHI FRITTI E PATANE
ALLA CASTAGNARAIULO.
|
||
|
PUR' I PULIC' TEN'N
A TUSS', PUR' QUIDD' SENZA MUSS' NATICH CHIATT E CULU TUNN PI TTIJ JÈ
FATT U MUNN.
|
||
|
Ti sciànghe cum'u vutràcchie TI SQUARTO COME UN RANOCCHIO (Domenico CERCHIARA) |
||
|
2.
Ti ciampìj,ti frusc'culij sutt'i pìde
TI MACINO CON I PIEDI (Domenico CERCHIARA) |
||
|
Ti vo spart'u làmpe//Ti vo vruscià u làmpe
CHE IL FULMINE TI FACCIA A PEZZI/TI INCENERISCA (Domenico CERCHIARA) |
||
|
Ti vo ffà na cancarèje a ddùve nun si vìd'd
TI VENGA UN CANCRO/NELLO STOMACO/SULLA FACCIA (Domenico CERCHIARA) |
||
|
Ti vòne cunsà i mane sup'a trìppe
QUANDO AL MORTO SISTEMANO LE MANI SULLA PANCIA (Domenico CERCHIARA) |
||
|
Ti
vo parlà u priv't'a rìcchie
QUANDO AL MORIBONDO IL PRETE DÀ L'ESTREMA UNZIONE (Domenico CERCHIARA) |
||
|
Ti
vòne ricògghie nti linzùle
POSSANO RACCOGLIERE I TUO RESTI NELLE LENZUOLA (Domenico CERCHIARA) |
||
|
Si vo gràp'a terr'e ti vo gnùtte
POSSA APRIRSI LA TERRA E INGHIOTTIRTI (Domenico CERCHIARA) |
||
|
I jastìme da mamme cùgn'ne
LE MALEDIZIONI DELLA MADRE COLPISCONO (Domenico CERCHIARA) |
||
|
TI
FAZZ U CHITI-CHITI
TI FACCIO IL SOLLETICO (Domenico CERCHIARA) |
||
|
SÌ
NA CASCIOTT I DORO FAUZ |
||
|
L'ACQU
TI FA' MAL, LU VIN TI FA' CANTA'E L'ARIA I SANTU LAVRINZ TI FA'SEMP
RICRIA' U
VOJI CHIAMA CURNUT ALLU CIUCC I GUAI
DA PIGNATA I SAPID A CUCCHIAR JIINNER
E NIPUT,QUIDDR CH FAI IE' TUTT PIRDUT CHU
N'UCCH FRIJS I PISC E CHU N'AT GUARDS A GATT U VOJI CHIAMA CURNUT ALLU CIUCC I GUAI DA PIGNATA I SAPID A CUCCHIAR JIINNER E NIPUT,QUIDDR CH FAI IE' TUTT PIRDUT CHU N'UCCH FRIJS I PISC E CHU N'AT GUARDS
A GATT
Antiche poesie
Detti
antichi -Chiù piecura
ti fai e chiù u lupu ti mangia. -A piecura arri'iuta mangia
l'eriva ca unna ssuta -A mierugula cicata
a notta fadi u nidu -A gghiuti a nidu fattu
comu u cuccu -Vaci u campu quanni
chiova ca pù scampa e ti ci trova.
Ironia sulla morte -Tata miu cunsigghieru
i tuttu -Avissa muort' tata
e no lu ciucciu
Sul matrimonio Nzuriti vacabbunnu
Sulla libertà -Carcere fattu a lamìe
senza trave -Cu gà a libertà
a tinissa cara
Sui Santi -Gesù di 12 anni
scrivìa cu li dutturi -Santi Paulu miu giragulu
attuppa a quissi ca i' mi mbauru -Santu Antonìo
miu binignu
Sulla natura -Stu cuccu di marina
e di montagna dicimi quanta niva adda fa auanni. -Quanni vena da vasci
pigghi ì piecuri e va li pasci -Viernu si nun gnè
capi' hiè cuda
|
||
|
-Tutte
le frasi e parole sono riportate così come mi vengono inviate-
|
||